Dřevostavby, mýty a skutečnost

Pokud jde o volbu materiálu, ze kterého mají Češi nejčastěji postavené domy, převládají ty zděné. Patrně i právě proto koluje mezi lidmi spousta mylných představ, pokud jde o domy postavené ze dřeva. Podléháte některým z nich také?

Ze statistik vyplývá, že Češi začínají jevit stále větší zájem o dřevostavby. Svědčí o tom i statistiky za rok 2021, které i přes mírný pokles (2645 dřevostaveb rodinných domů v roce 2021 a 2836 v roce 2020) potvrzují dlouhodobý podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů z posledních let. V loňském roce to bylo 14,7 %. Během několika let by se u nás podíl dřevostaveb v oblasti rodinných domů mohl zvýšit na úroveň Německa nebo Švýcarska, které mají podíl kolem 20 procent na trhu rodinných domů.

Je důležité hodnotit také trendy, v celé jejich komplexnosti - a velkým trendem současnosti je udržitelnost projektu. Dřevo jako stavební materiál je v současnosti velmi zajímavý směr. V některých zemích západní Evropy, především v Německu, se stává stále oblíbenější a populárnější výstavba z dřevěných materiálů, od malých moderních roubenek až velké roubené domy (pro zajímavost, i slavný Leonardo DiCaprio si po natočení Titanicu pořídil luxusní roubený dům). Použité materiály zaručují u těchto domů jejich stabilitu, stálost a dlouhověkost.   

Nejčastěji uváděné přednosti dřevostaveb

Zejména lidé, kteří si nechali dřevostavbu někdy vybudovat, anebo někoho takového znají, zdůrazňují jako velkou výhodu těchto domů velice rychlou realizaci často společně s rozumnou cenou. Společně s nimi lidé oceňují i dobré izolační vlastnosti dřevostaveb.

Dřevo je lehké, pevné, pružné a prodyšné, a přitom výborně tepelně izoluje. Splňuje tak i nároky na nízkoenergetické nebo pasivní domy, jejichž náklady na vytápění mohou být až o 90 % nižší než je tomu u tradičních zděných domů. Dřevo je lehčí než beton, dá se s ním stavět rychleji a přesněji. Navíc existuje řada studií, které dokládají pozitivní účinky na zdraví a životní pohodu. Pobyt v budovách ze dřeva snižuje stres, dřevo má antibakteriální účinky, udržuje ideální vlhkost vzduchu a tím i stabilní klima. Pohledové dřevo působí i příjemně na smysly a psychiku člověka. Z hlediska ekologie je jeho výhodou kromě obnovitelnosti i schopnost vázat v sobě oxid uhličitý.

Mýty a realita

Krátká životnost. O dlouhé životnosti u nás pochybuje každý sedmý člověk.  Stejně jako v případě zděných staveb, také u dřevostaveb ovšem záleží na kvalitě materiálu a odvedené práci. Pokud je obojí na vysoké úrovni, dosahuje životnost dřevostaveb až 150 let i více (Můžete si přečíst rovněž kuriózní článek, týkající se životnosti roubených dřevostaveb, zde: http://www.rozhlas.cz/kraje/cesko/_zprava/ve-rtyni-v-podkrkonosi-donedavna-netusili-ze-v-ni-stoji-nejstarsi-ceska-roubenka--1594492 ).

Snadno shoří. Překvapivě, dřevostavby nehoří tak, jak si člověk obvykle představuje. Na nosných dřevěných prvcích se po styku s ohněm záhy vytvoří zuhelnatělá krusta, která brání přístupu kyslíku, jenž je k hoření nezbytný. Tento jev se nazývá zahoření.

Pokud ovšem k požáru dojde a některé prvky začnou doopravdy trvale hořet, děje se tak obvykle předvídatelně, díky čemuž je snazší takový požár uhasit.

Vlhkost ve vnitřních prostorách. Mnoho lidí, kteří v dřevostavbách trvale nebydlí, si spojuje tyto domy s vidinou vlhkých vnitřních prostor a s tím souvisejícími plísněmi. Je třeba ovšem rozlišovat mezi nárazově využívanou chatkou či starou chalupou a moderní dřevostavbou.

Špatná izolace vůči hluku. O tom, že je v dřevostavbě „všechno slyšet”, slyšel patrně každý. Ve skutečnosti se hluk v montovaném domě šíří ve stejné míře jako třeba ve zděném. Může za to skladba materiálů, z nichž jsou dřevostavby seskládané.